Z deníčku pacienta neurologie ...
Někteří pacienti jsou opravdu nepoučitelní. Něco je pořád bolí, stále si na něco stěžují, nic jím nevyhovuje a ... a hodně často lžou, čili vymýšlejí si. Především z důvodu prodloužení pobytu v nemocnici. Zdálo by se, že se každý nemocný těší, až z nemocnice odejde, ale ... ale někteří ... někteří (neznám procenta) pobyt v nemocnici milují.
Ležíme vedle sebe. Každý na své posteli. Oba po mrtvici a oba ležáci ... čisté bílé prostěladla a peřiny, čisté pyžama ... rozhlížím se kolem a jsem spokojen. Primář mě pochválil, že pěkně cvičím s prstama a že se za týden zase na mě koukne. Co víc si přát :-) Vedle se ozve: Směješ se jak idiot ... po mrtvici ... ležíme to jak kokoti ... žrádlo hnusné a ... a vůbec nevíme, kdy nás pustí !!! Ku..., to je věc ... a JÁ mám tóóólik práce. Otočím k němu hlavu: Hmmm, (trochu negativní soused. A pokračuji v monologu: ... a je to teplo ... čistě povlečeno ... jídlo mi chutná ... a že zatím neznám termín odchodu ? Lepším se a to je hlavní :-) Soused, trochu rozzlobený mou spokojeností, bere za zvonek a zuřivě ho mačká. Za několik minut přichází sestra: Dobrý den, copak máme zase za problém ? Ptá se trochu odměřeně, ale asi desáté zvonění za dopoledne ji trochu zohodilo. Sestro, kdy bude, sakra, oběd ? Jako každý den(v klidu odpoví sestra) v 11:30. Na chodbně jsem viděla vozíky s jídlem... Soused se otočí hlavou na druhou stranu a nevšímá si jí. Sestra odchází...
Chvíli mlčíme a soused otočil a vesele mi sděluje: Dneska za mnou přijde moje milenka. Nijak nereaguji a tak pokračuje: Chápeš ! Moje milenka. To je kus ... však ji uvidíš ... ty vole, to je ... to je ... (hledá nějaká vhodná slova(. Začnu se usmívat: Tak to se těším až ji uvidím , škoda, že se nemůžete projít spolu do parku. Soused se usvěje: do parku, do parku, do nepřichází v úvahu. Má mě ráda, miluje mě... stačí, že ze mnou přijde.
Po půlhodině se po chodbě rozezní klapot podpadků. Zvuk se zesiluje ... Soused si sednul na poste. To je ONA. Přišla za mnou. Tak chlapi, žádné kokotiny. Otevřou se dveře a vchází asi třicetiletá žena, pěkně upravená a oblečená. Červené, hodně uplé šaty, černé botka na podpatku, dlouhé, havraní vlasy. FAKT pěkná holka. Dobrý den, pozdraví, koukne po pokoji, nasměruje se k sousedovi a usedá na okraj jeho postele. Ahoj. Ahoj. Tiše pokračuje: prosím tě, máš kreditní kartu u sebe ? Soused sáhne po stoječku a podá ji peněženku. Děvče chvíli mlčí a pak dodává : A PIN ? špit, špit, špit, špit. Díky, tak já jdu. Spěchám v holiči. Ahoj. Koukne po pokoji, otvírá dveře. Zavírá je a klapot podpatků se (rychle) vzdaluje.
Láska má mnoho podob. Ale VŽDY je to L Á S K A :-)))
Příjemný den VŠEM, milujícím CO-KO-LIV (nebo Kohokoliv)
Petr Slezák :-), Náměstí Svobody xxx, Frýdek-Místek
Petr Slezák
mrak
Je to velké, černé, jde z toho hrůzy, sune se to nad střechami a je to ... je to MRAK (jeho odborný název neznám a eště mám krátký perex, tož to musím trochu prodlužit nějakým "nesmyslem" :-))) A je to MRAK NEIDENTIFIKOVANÝ (mnou) ...
Petr Slezák
Pod Libeňským mostem ...
Když jsem se chystal do Prahy, "naládoval" jsem do svéha CASIA baterky a ... nelitoval jsem :-)
Petr Slezák
drožďové knedlíčky ...
Sedíme na schodech Zlatého Konce. Večer se blíží, po večerním dusnu přichází osvěřující vánek ...
Petr Slezák
Každý :-)
Znám ho asi 10 let. Na některé věci jsem si zvykl, některé mi "nevoní" a některé ...
Petr Slezák
dobře/špatně
Něco se nám "přemnožilo". Nemyslím divočáky, bobry, špačky, mandelinky, atp. ...
Petr Slezák
park B. Smetany v Místku
Je třeba si ho projít, pokoukat na cedule, na názvy stromů atp. a pak se projít ...
Petr Slezák
Můj Slezan ...
Některé věci jsou pro někoho jasné, jiný říká: Záhada. Jeden čínský filozof praví: Nepochopení jsou kořeny ZLA ... a pokud se do toho přidá ještě "malá" jazyková bariéra :-)
Petr Slezák
Jsem ...
Potkal jsem ho asi po patnácti letech. Kdysi dávno s námi cvičil tai-či ve Frýdku u Michala Poledníka ...
Petr Slezák
Cyklista
Někdy je člověk účastník dopravní nehody. Štěstí v neštěstí. Byl jsem v té době majitelem FIAT 600...
Petr Slezák
Rozdvojená osobnost (z deníčku paciente neurologie)
Lékařská věda je její ... poznatky. Paciet měl mrtvici. Je ležák. Lékař se nad ním sklání a zkoumá jeho reflexy...
Petr Slezák
Děkuji (VŠEM)
Korám na jeden text písně. Na konci: Poděkování. A pak následuje výčet, asi třice osob ...
Petr Slezák
Do smrti ...
Některé věci v životě trvají krátce ... některé déle a některé ... a některé trvají do konce života :-)))
Petr Slezák
Nedorozumění (z deníčku pacienta v Hrabyni)
Bloumám po chodbě v Hrabyni a "trochu" se nudím. Naštěstí, je zde dost čtecího materiálu, určenáho k pobavení mysli ...
Petr Slezák
Saxana (z deníčku neurologie)
Dovezli ho do nemocnice na Fifejdách. Dostal ránu do hlavy. Po nezbytných formalitách byl umístěn na pokoj vedle mě. Byl z ukrajiny, pracoval jako dělník na jedné ostravské stavbě. Na pokoji jsme tedy leželi čtyři: Voloďa, Jirka, pan Holub a JÁ ...
Petr Slezák
Humor (vzpomínky z Hrabyně)
Ústav v Hrabyni si žije svým životem. Je to stát ve státě, přesněji systém ve státě. Jasně definovaný, vše probíhá automaticky, chtělo by se říct: to snad ani nikdo neřídí, to se řídí samo :-)))
Petr Slezák
Marie (vzpomínky pacienta z Hrabyně)
Hrabyně je rozdělená na patra, dle složitosti onemocnění. 1. patro - ležáci ... 5. patro - pacienti nejlehčí, chodící. Tam jsem byl i já ...
Petr Slezák
Karel (z deníčku pacienta neurologie)
O tom, že to u nás důchodci nemají jednoduché, ví skoro všichno i vláda. Proto by se důchody valorizovat každý rok. Trochu to sice "rozladí": 45 Kč měsíčně, ale DIKY ZA MĚ ?)))
Petr Slezák
Slávek (z deníčku pacienta neurologie)
Dostal jsem se do Hrabyně. Umístěn v nejhořejším patře, na pokoji pět pacientů ...
Petr Slezák
Odposlechy (telefonní)
Mě učili, že poslouchat se nemá. A asi se to vztahuje i na odposlechy mobilů. Známe to i médií ...
Petr Slezák
pacienti (naši)
I když tok vzpomínek z Fifejd i Hrabyně je téměř nekonečný, nutno vzpomenou i na to, co se "trochu" nepovedlo (mi) :-)))
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |