mrak
Nad místeckým náměstím se pomalu začal objevat tmavý, bouřkový mrak. Pomalu ... zvolna ... nikam nespěchá. Je si vědom své velikosti a zlověstnosti. Připadá mi, jako by byl jen kousíček nad střechami. Převaluje se. Jako nějaký černý hadr. Zavinuje se a na okrajích se chvílemi objevují bílé obláčky. Mrak, znaven svou těžkostí, při pochodu oddechuje. Fúúú ... fúúú
Na náměstí se začínají ohlukovat lidé. Usměji se ... mrak ... no bóže ... nic nového. Lidé vytahují mobilní telefony a začínají mrak fotit. Vzhledem ke své pomalosti to stíhá vyfotografovat celkem dost lidí a stále přibíhají další a další. Mrak se dostal do poloviny náměstí. Je teď mohutnější a černější. Je jeko černá hradba na náměstí v Místku.
Stojím v podloubí a sleduji hemžení lidí. Zaujali mě jedni (asi) penzisti. Velmi pěkně upravená starší žena a muž přiměřeného k ní věku, ležérní elegance, troch jako utečenec z azylového domu ... moc se k sobě nehodí. Žena zvědavě sleduje blížíci se mrak a občas se koukne na muže, Ten, zády otočen k mraku, si vytahuje z krabičky cigaretu a zapaluje si. S úsměven sleduje mladá děvčátka, nepříliš oblečené, která hlasutě štěbetají ( ty vole ... to je mrak ... mě posere .. to bude jebat .. a já pi... jsem nechala otevřene okna ... jak mi tam nechčije ... ty vole .. to zas matka bude prudit ...).
Žena asi několikrát všimla, že je muž otočený zády a tak k němu přistoupí: Nejdeš se podívat ? Tam je takový velký černý mrak ... Jo. jo, černý mrak a ty nemáš deštník a teď nevíme, jestli bude pršet a nebo ne, jestli nezmoknem ... jo, to znám ... potáhne z cigarety a hlasitě odfoukne. Žena si všimne mladic vedle a zamračí se: mrak tě nezajímá a jak vidíš nějakou ... nějakou mladou běhnu, nez podprsenky, tak si můžeš hlavu ukrouti.
Muž se usměje: nežárli. Na staré roky mi tu budeš dělat scény. Hodí nedopalet vztekle na chodník, zašlápne ho a postrčí ženu rukou do sedacího svalu: Jak jdeme, jdeme ... milostivá, ať jsme rychle u toho zosraného Alberta a můžem na-ku-po-vat. Žena se dá do do pohybu. Pak přibrzdí a vybídne muže: jdi první. ať tě mám na očích ... ty ... mlsný kotoure.
Asi za hodinu probíhá podloubím starší muž. Přez rameno fotoaparát a rozhlíží se po náměstí. Sleduji jeho zmatené pobíháni. Přistoupím k němu a říkám: mrak už odešel. Ale byl tu a opravdu byl veliký. Odcházím a nechám ho, zmateného, napospas sám sobě.
----------------------------------------------------------------------------------------------
Tak příjemné pondělí všem, ať už vám prší a nebo ne. Mějte příjemný týden ...
Petr Slezák :-) Místek
Petr Slezák
Pod Libeňským mostem ...
Když jsem se chystal do Prahy, "naládoval" jsem do svéha CASIA baterky a ... nelitoval jsem :-)
Petr Slezák
drožďové knedlíčky ...
Sedíme na schodech Zlatého Konce. Večer se blíží, po večerním dusnu přichází osvěřující vánek ...
Petr Slezák
Každý :-)
Znám ho asi 10 let. Na některé věci jsem si zvykl, některé mi "nevoní" a některé ...
Petr Slezák
dobře/špatně
Něco se nám "přemnožilo". Nemyslím divočáky, bobry, špačky, mandelinky, atp. ...
Petr Slezák
park B. Smetany v Místku
Je třeba si ho projít, pokoukat na cedule, na názvy stromů atp. a pak se projít ...
Petr Slezák
Můj Slezan ...
Některé věci jsou pro někoho jasné, jiný říká: Záhada. Jeden čínský filozof praví: Nepochopení jsou kořeny ZLA ... a pokud se do toho přidá ještě "malá" jazyková bariéra :-)
Petr Slezák
Jsem ...
Potkal jsem ho asi po patnácti letech. Kdysi dávno s námi cvičil tai-či ve Frýdku u Michala Poledníka ...
Petr Slezák
Cyklista
Někdy je člověk účastník dopravní nehody. Štěstí v neštěstí. Byl jsem v té době majitelem FIAT 600...
Petr Slezák
Rozdvojená osobnost (z deníčku paciente neurologie)
Lékařská věda je její ... poznatky. Paciet měl mrtvici. Je ležák. Lékař se nad ním sklání a zkoumá jeho reflexy...
Petr Slezák
Děkuji (VŠEM)
Korám na jeden text písně. Na konci: Poděkování. A pak následuje výčet, asi třice osob ...
Petr Slezák
Z deníčku pacienta neurologie ...
Místo: Ostrava, název zařízení: nemocnice Fifejdy, oddělení: Neurologie-4.patro, pokoj číslo 1, místo u okna ...
Petr Slezák
Do smrti ...
Některé věci v životě trvají krátce ... některé déle a některé ... a některé trvají do konce života :-)))
Petr Slezák
Nedorozumění (z deníčku pacienta v Hrabyni)
Bloumám po chodbě v Hrabyni a "trochu" se nudím. Naštěstí, je zde dost čtecího materiálu, určenáho k pobavení mysli ...
Petr Slezák
Saxana (z deníčku neurologie)
Dovezli ho do nemocnice na Fifejdách. Dostal ránu do hlavy. Po nezbytných formalitách byl umístěn na pokoj vedle mě. Byl z ukrajiny, pracoval jako dělník na jedné ostravské stavbě. Na pokoji jsme tedy leželi čtyři: Voloďa, Jirka, pan Holub a JÁ ...
Petr Slezák
Humor (vzpomínky z Hrabyně)
Ústav v Hrabyni si žije svým životem. Je to stát ve státě, přesněji systém ve státě. Jasně definovaný, vše probíhá automaticky, chtělo by se říct: to snad ani nikdo neřídí, to se řídí samo :-)))
Petr Slezák
Marie (vzpomínky pacienta z Hrabyně)
Hrabyně je rozdělená na patra, dle složitosti onemocnění. 1. patro - ležáci ... 5. patro - pacienti nejlehčí, chodící. Tam jsem byl i já ...
Petr Slezák
Karel (z deníčku pacienta neurologie)
O tom, že to u nás důchodci nemají jednoduché, ví skoro všichno i vláda. Proto by se důchody valorizovat každý rok. Trochu to sice "rozladí": 45 Kč měsíčně, ale DIKY ZA MĚ ?)))
Petr Slezák
Slávek (z deníčku pacienta neurologie)
Dostal jsem se do Hrabyně. Umístěn v nejhořejším patře, na pokoji pět pacientů ...
Petr Slezák
Odposlechy (telefonní)
Mě učili, že poslouchat se nemá. A asi se to vztahuje i na odposlechy mobilů. Známe to i médií ...
Petr Slezák
pacienti (naši)
I když tok vzpomínek z Fifejd i Hrabyně je téměř nekonečný, nutno vzpomenou i na to, co se "trochu" nepovedlo (mi) :-)))
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |