V šestí osmině jsem se přestal o zlomeniny starat. Proč ? Zdálo se mi, že už je vše v pořádku. Když jsem zjistil, co se děje, honem se věnuji studiu KČM. Jedno doporučení, druhé doporučení. Způsom léčení obličejových a očních problémů, doporučené způsoby dýchání ... Pozdě, ale přece.
Po otoku a hematonu, který velmi rychle odešel, doslo k opačnému efektu. Oko se mi úplně uvolnilo a připadá mi, jako by bylo "vypadávalo". Křupavky v levé straně nosu jsou úplně zduřelé, až je jeví polovina nosu neprůchozí. Zuby, které jsem celách 19 dnů necítil, se začaly ozývat a připadá mi, že se dalý na pochod. Vrchní čelist (od leva) bolí až ke stoličkám na pravé straně. S jednotlivýma zubama jde trochu zakývat. Ale už se na tom pracuje.
Na klinice v Ostravě jsem to probíral s mladou lékařkou, slovenkou. Hledí na podepsaný revers a ptá se: a budete dodržovat moje doporučení ? Odpovídám: Podle toho, co to bude. Pak se rozhodnu, jak se budu léčit. Odpověď ji nepřekvapila. Něco podobného čekala. Dodala: pane Slezáku. Mým jediným úkolem je vám neublížit. Nesmím udělat ani doporučit nic, čím bych vám mohla ublížit, případně, váš zdravotní stav zhoršit. Usměju se na ni: tak to máte hodně svazující povolání. Já myslel, že léčíte. Já se budu snažit se vyléčit, děj se co děj. Lékařka se usměje: i za cenu, že se sám poškodíte ?? Zvedám se k odchodu: tak to bylo naprosto zbytečné. Všechny léčebné metody, o které se opírám, jsou staré několik tisíc let a jsou praxí ověřené. Proti tomu je nějaké lék, který vy znáte 10 let a ani nevíte, co ještě může způsobit, těžký amaterismus.
Podává mi zpět všechny mé zprávy: přeji vám, ať se vám daří. Myslíte si, že jste nějak, z lékařského hlediska, vyjímečný ? Myslím, že ano. Nejde přehlížet to, že jsem, prokazatelně několikrát dosáhl hodnot, které lékaři označují jako "neslučitelné se životem". A že to byl pro některé opravdový šok ...
Vždyť si vemte jenom ten věčný "boj" s "vysokým" tlakem. Když jsem začal držet půst a přestal užívat všechny léky, měl jsem tlak 180/120. Moje lékař mi řekla, že takový tlak je hazardem se zdravím. Když jsem měl úraz na lebce (několik zlomenin), můj tlak byl rovných 300/200. Lékař odmítl tyto hodnoty zapsat a po podání několika léků na tlak se zadostiučiněním prohlásil: tak se nám to pěkně podařilo snížit. A zapisuje: tlak 230/160.
Prostým "vydýcháním" jsem schopen tlak snížit z jakékoli hodnoty na "skoro normál". Lékař se tomu směje: vy to chcete rozcvičit a rozdýchat ?? Vy jste normální blázen. A moje odpověď: ale u mě to funguje :-)
Když jsem byl nedávno u lékařky (asi ji už opravdu budu muset vyměnit :-)), došlo i na měření tlaku. Odkládá tlakoměr a říká : no, tak není to tak hrozné. Máte 160/100. A stále neberete žádné léky ? Ne. A neuvažoval jste o tom, že by jste něco začal brát . No něco bych brát začal, ale co ? Na vysoký tlak, na nízká tlak, na ředění krve, na lepší trávení, na lepší erekci, na bystřejší mozek, na ... ??? Jděte se svýma lékama někam. Pět let jsem se cpal práškama dle vašich doporučení a bylo to k ničemu. Nechte mě žít :-) Léčím se 7 měsíců .. ale ty výsledky !!!
Nedávno u nás byla známá. Přišel rozhovor i na to, že má problémy s tlakem, ale lékař jí řekl, že to ještě není tak hrozné. Léky jí na tlak zatím žádné nedal. Nasazuji tlakoměr, chvíle napětí a ... hodnota ukazuje 190/120. V duchu si říkám: Tak to moc uspokojivé není. Známá se ptá: a je to vysoké ? No, je to (podle mě) dost vysoké. Měla by sis za tím lékařem raději zajít snovu.
A konec příběhu ? Asi za dva týdny se k nám známá stavila a hned ve dveřích oznamovala: tak ten tlak mám opravdu vysoký, ale už jsem dostala léky, tak by se to mělo hodně zlepšit.
Koukám na ni. Lidé dostanou léky a všechno pro ně končí. Váhu má, odhadem, 90 kg, pár schodů a ztěží popadá dech, pěkně je cítit cigaretama. Léky, léky ... a co životospráva ? Spolu s J. Fučíkem volám: LIDÉ BDĚTE !!!
Přeji VŠEM příjemný den a hodně lásky
JÁ, PE.TR :-)
